Terapeutka jógy a psychologická a komunikační konzultantka v terapii Vojtovou metodou

Obraťme list - dobrodružství začíná

05.11.2017 17:00

  Se Soniou Sumar se porpvé v historii konceptu Yoga for the Special Child setká jedno z českých dětí.

 Když jsem toho byla svědkem poprvé, jen jsem vykuleně zírala. Dnes mám za sebou šest školení se Soniou, viděla jsem ji pracovat s dětmi s obrnou, autismem, poruchami pozornosti, Downovým syndromem - s dětmi, jejichž mateřštinou byla dánština, francouzština, holandština, nikdy angličtina, nebo Sonina rodná portugalština - a všechny ty děti, ač ji viděly poprvé, Sonie rozuměly, okamžitě na ni reagovaly a nikdy nepotřebovaly překlad. 

Když jsme se jí ptali, jak je to možné, odpověděla prostě: "Odpovědí na všechno je  láska."

Po celé ty dva roky, během kterých se od svého prvního setkání se Soniou snažím předat kouzlo jógové terapie českým dětem, jsem si přála, aby to, co zažíváme na školeních jako její studenti my, mohly zažít také naše děti.

Čekaly mne měsíce mravenčí práce, po které jsem měla ovšem naprosto jiné starosti - jak se fyzicky adaptovat dětem, které potřebují mou pomocnou sílu (a té jsem na začátku své praxe mnoho neměla). Jak ve vzdělávání u Soni nadále pokračovat (a bez podpory mnohých z Vás by to nebylo možné).

 Kubíka jsem poznala loni v listopadu, krátce po návratu ze svého druhého a třetího  školení jógy pro děti se zvláštními potřebami. Byl prvním mým žáčkem s Downovým  syndromem, a když se na naše první lekce dívám zpětně, je mi jasné, že lepší průpravu  jsem si nemohla přát.

 Kuba nekomunikuje řečí, ale všechno, co potřebuje vyjádřit, umí dát najevo pohledem nebo znaky. Je hodně temperamentní, velmi rychle se učí - a je to paličák. Pokud v józe pracujete s dítětem, které na Vás stoprocentně reaguje, při práci si můžete odpočinout. Pokud se dítě rozhodne stoprocentně ignorovat, co po něm chcete, a má navíc DS, nějakou dobu v tom vytrvá - přesněji do doby, než přijdete na způsob, jak mu to, co má dělat, "prodat".

Sem tam jsem prožila bezesnou noc. Někdy Kuba polovinu lekce neposlouchal, co mu říkám, jindy, když měl horší den, reagoval agresivně. Přesto, že naše cvičení mělo průběh různý, referovala Kubíkova maminka, že je na něm zřetelně vidět, když máme ve cvičení přestávku. Je vzteklejší, unavenější, zarputilejší, frustrovaný. Jóga ho nabíjí, je s ním snažší domluva.

Ať to v bodě A vypadá jakkoli - funguje to, jsme v bodě B!

Když jsem letos na jaře ukončila první stupeň Yoga for the Special Child a v létě potom přednášela o práci s dětmi v Česku na konferenci v Sarasotě, začala jsem přemýšlet nad tím, co bych pro děti mohla udělat nad rámec našeho pravidelného cvičení. A nakonec slovo dalo slovo - letos se mnou za Soniou pojedou dvě děti, prvním z nich bude právě Kubík (samozřejmě s maminkou).

Držte mu palce, ať jeho srdíčko tu obrovskou nálož Soniny lásky dá !!!